Jak jste si již na úvodní stránce přečetli, můj název je Physignathus cocincinus, neboli po našem , Agama kočinčinská. Můj kamarád mi říká Agi. Často bývám nesprávně nazýván Agama vodní (Physignathus leseurii), což je ale můj kolega z Austrálie. Patřím do třídy plazů, podtřídy šupinatých, řádu ještěrů a čeledi Agamovití. Moje historie sahá až do období svrchní křídy. Pocházím z tropických lesů západní Indie, východní a jihovýchodní Asie. Žiji na keřích a stromech, po kterých dobře šplhám a skáči, vždy blízko vody, protože tu mám nesmírně rád. Jsem dobrý plavec, potápěč a vodní akrobat. Dorůstám délky 75 cm až jednoho metru, avšak tři čtvrtiny z mojí délky je ocas. Mojí základní barvou je zelená, ocas mám hnědý se světlými příčnými pruhy. Také na těle mám méně patrné šikmé světlé pruhy. Podle nálady jsem schopen jisté biologické barvoměny. Od zátylku až na ocas mám poměrně mohutný hřbetní hřeben, na hrdle mám červenomodrý kožní záhyb. K jídlu dostávám larvy zlatohlávků a také cvrčky (ty moc rád nemám, hlavně ty černé). Dal bych si také nějaké šváby nebo myší holata, snad se dočkám. Zatím žiji sám, ale doufám, že brzy přibude i družka.

21.4.2001

Dnes mám šťastný den. Už nebydlím sám, mám samičku. Je moc pěkná a jmenuje se Bára. Doufám, že se jí také budu líbit. Zkusím na ní udělat dojem.

23.4.2001

No musím říct, že to nebylo jednoduché, dva dni jsem se předváděl, nafukoval a pokyvoval hlavou, ale nakonec to zabralo. Dnes mi dala najevo, že ani já jí nejsem lhostejný a že by jsme mohli zkusit zplodit nějaké potomky. Tak jsem tedy výzvu přijal a jdeme na to.

10.5.2001

Bára byla pár dní trochu nervózní, ale už se zase uklidnila. Už je to na ní vidět, dělá se jí bříško. Dnes začala hledat místo, kam by snesla vajíčka. Celé odpoledne hrabala, ale zdá se, že nakonec vhodné místo našla, protože poslední díru nechala, ty předchozí zase zahrabala.

17.5.2001

Dnes nastal ten velký den. Odpoledne začala ještě prohlubovat díru, kterou si před týdnem připravila. Musela to být pěkná makačka, bříško se ještě o dost zvětšilo. Však také často odpočívala a osvěžovala se v bazénu. Když byla díra podle jejích představ, tak tam snesla vajíčka. Potom to zahrabala a zakryla pěkně kamínky, aby to nebylo poznat.

18.5.2001

Náš kamarád ty vajíčka zase vyhrabal. Bylo jich celkem osm. Přendal je do líhně, snad o ně bude dobře postaráno. Uvidíme za osmdesát dní.

Léto

Když bylo pěkné počasí, byl jsem se svým kamarádem několikrát venku na nedalekém koupališti, dokonce jsem se i proběhl po opravdové louce a také jsem ukázal, jak rychle umím běhat.

30.8.2001

Tak dnes se bohužel ukázalo, že z těch vajíček, žádná agamátka nebudou, nebyla oplodněná.
Snad to vyjde příště.

7.11.2001 †

Dnes byl náš kamarád velmi smutný. Řekl nám, že Ronny (byl to drsnosrstý jezevčík) se na nás už nikdy nepřijde podívat. Ale jestli je nějaké zvířecí nebe, tak na nás odtamtud určitě kouká.

11.11.2001

Naše rodina se zase trochu rozrostla. Tím přírůstkem je samička Cinda. Je to teda pěkný éro.
Hned při prvním krmení by nám skoro všechno snědla, kdybych ji neodehnal. Bára po ní trochu vyjíždí, ale zdá se, že má pro strach uděláno.

20.11.2001

Vypadá to, že už se Bára smířila se skutečností, že budu mít dvě samičky.

18.2.2002 †

Agi již tyto stránky dále nemůže psát, neboť dnes zemřel.

Proto je dále budu psát za sebe. Jeho smrt mne zastihla zcela nepřipraveného, přišla jako blesk z čistého nebe. Budiž mi útěchou, že netrpěl a za jeho života u mě jsem se snažil mu vytvořit ty nejlepší podmínky.
Pokud mohu soudit, vypadal vždy spokojeně.
Mám nyní ale ještě jednu starost. Bára nosí vajíčka, doufám, že ztráta samečka nebude mít vliv na hladký průběh kladení. Opět nevím, zda jsou oplodněná.
Nějaké pokusy jsem registroval, jestli byly úspěšné, ví v tuto chvíli možná jen Bára.
Víc než kdy jindy bych si přál, aby to vyšlo.
Tak mi držte palce.
Marek.

19.2.2002

Tak dnes jsem pohřbil Agiho do našeho rodinného zvířecího hrobu. Odpočívá vedle Ronnyho.
Podařilo se mi najít nového samečka , který stářím a velikostí odpovídá starší samičce, tak jsem dlouho neváhal. Nejvíce snad proto, že pohled do terárka, kde býval Agi pánem byl deprimující. Samičky, zdá se, samce také postrádaly.
První noc strávil Agi II v samostatném teráriu.
Druhý den však začal být dost nervózní. Tak jsem se rozhodl jej přemístit k samicím.
Měl jsem z toho trochu strach, jak to dopadne. Od prvního okamžiku se projevoval jako dominantní a zatím mu to vydrželo.

17.5.2002

Tak po delší době zase nějaké aktuality.
Bára po Agiho odchodu držela smutek. Nevěřil bych, jak silné pouto mezi nimi bylo, držela smutek plných 40 dní! Po celou dobu nepřijímala potravu. Vypadalo to, že zcela ztratila chuť do života. Podstoupila i veterinární prohlídku, abych vyloučil nemoc, příznaky žádné nebyly, ale jistota je jistota.
40. den jsem se rozhodl (protože na ni byl již neutěšený pohled), že přistoupím k nucené výživě. Celou dobu jsem se tomu bránil, protože by to pravděpodobně prohloubilo její stres. Jako by to vytušila, ulovila sama jednoho cvrčka. Řekl jsem si, že počkám.
Během následujících dnů dávky postupně zvyšovala a dnes již dohání to, co za těch 40 dní zameškala. Také si musela zpátky vybojovat roli dominantní samice, kterou během smutku ztratila.
Mezitím jsem si pořídil párek chameleón jemenských. Byl to tak trochu psychologický útěk a také mi jich bylo líto, když jsem je viděl ve zveráku. Dva články malíčku jsou větší než oni, když jsem si je přinesl. Za deset týdnů, co je mám, ale neskutečně vyrostli.

30.6.2002

Od 20. dubna mám v líhni vajíčka kamarádových agam. Z počátku se delší dobu nic nedělo. Minulý týden jsem však zjistil, že se vajíčka podstatně zvětšila. Také jsem zjistil, že jsem nevhodně umístil teplotní sondu do substrátu. Proto bude doba líhnutí asi o trochu delší.
Ve středu 26. června samička chameleóna snesla vajíčka. Nebylo to pro ni vůbec snadné, ještě se z toho pořádně nevzpamatovala.
Vajíčka jsem ještě nevyndal, nechci je stresovat a také musím urychleně vybudovat novou líheň. Vajíček je odhadem asi třicet.

3.7.2002 *

Včera se vylíhlo první agamátko. Hned jsem ho přemístil do samostatného boxu. Trvalo 24 hodin, než se prodral na svět první sourozenec. Doufám, že i těm dalším šesti se to povede.

18.7.2002

V průběhu čtyř dnů se vylíhlo všech osm agamátek. Přesně to probíhalo takto. Ve středu se vyklubalo první, ve čtvrtek druhé, v pátek třetí, čtvrté, páté a šesté a v noci na sobotu sedmé a osmé. V neděli odpoledne jsme je přestěhovali do samostatného terária. Zde jsou jejich první fotografie. Od pondělí již postupně (asi v pořadí, jak se líhla) začínala lovit. Podle chování jsme již v neděli identifikovali dominantního samce. Je to radost se na ně dívat.
Avšak, aby té radosti nebylo moc, v pátek 12.7. mi zemřela samička chameleóna. Při hrabání komůrky na kladení vajíček (trvalo jí to čtyři dny) a následném zahrabávání si poranila přední nožičky. I když po intenzivní léčbě se již poranění začínalo hojit, její křehký a po snůšce vyčerpaný organismus nakonec podlehl.
Když jsem včera konečně vyhrabal její vajíčka, byl jsem doslova v šoku. Nejprve jsem jich napočítal 72!, když jsem je přemisťoval do líhně, došel jsem k počtu 75. Celkem tři vajíčka mi praskla, v líhni je jich tedy 72. Přitom v literatuře se uvádí, že snáší 20-40 vajíček. Její výkon je vskutku úctyhodný, ale stal se jí osudným. Odpočívá vedle Ronnyho a Agiho.

17.8.2002

Tak jsme po měsíci provedli fotografování malých agamátek. Za ten měsíc se zmenšila disproporce mezi hlavičkou a tělíčkem. Již na první pohled je patrné, že rostou. Už loví i velké cvrčky. Občas to vypadá, že ho ani nemohou do sebe nasoukat, ale zdání klame.
No, posuďte sami. Fotky jsou umístěny v sekci "Moje foto".

1.9.2002

Od 20. do 24. srpna se nám vylíhlo dalších osm agamátek. Přišlo to trochu nečekaně, podle výpočtu to mělo přijít asi o týden později. Bylo to asi způsobeno mírným nárůstem teploty v líhni, díky umístění mého bytu směrem na jih. V některých dnech dosahovala teplota v interiéru 30°C.
Terárium již bylo, ale nezařízené, tak ti první museli počkat dva dni v provizorním boxu.
Dnes již všichni žijí ve svém teráriu s bazénkem a krom moučných červů a kousků rousnic začínají lovit i cvrčky.

15.9.2002

V úterý 10.9. se vylíhlo dalších devět mláďat v líhni, Bylo to poprvé, co se vylíhla všechna mláďata v průběhu jediného dne. Od čtvrtku do soboty se vylíhlo u Jardy v teráriu osm mláďat. Vzhledem k tomu, že krom první snůšky vyndával vždy z terária vejce od obou samic, dospěli jsme ke zjištění, že vejce snesla i druhá samice, ale podařilo se jí to dobře utajit. Vejce se ale v teráriu líhla o dva a půl měsíce déle, přibližně 140 dní, zatím co v líhni se líhnou pravidelně po 70 dnech.
Konečně jsem také přidal do sekce FOTO video - Bára loví myšku. K přehrání videa je nutný nainstalovaný kodek DivX.